Z HISTORIE LABELŮ: Klíčoví interpreti a významné nahrávky Supraphonu

Historie nejstaršího českého hudebního vydavatelství Supraphon je lemována nejen důležitými historickými milníky, ale rovněž legendárními nahrávkami a interprety, kteří v jeho studiích nahráli své prvotiny i nejznámější singly. V dalším díle pokračování seriálu Z historie labelů přinášíme výběr ze zvukového archivu, který byl v roce 1998 vyhlášen kulturní památkou.

Karel Gott, Waldemar Matuška, Marta Kubišová. Nejen ti spojili svou hudební kariéru s vydavatelstvím Supraphon. Kromě populární hudby se vydavatelství od samého počátku zaměřovalo také na hudbu klasickou. Pojďme si společně projít historii Supraphonu z pohledu klíčových nahrávek a interpretů.

Klasická hudba

Byla to právě klasická hudba, která Supraphon proslavila po celém světě. Již ve třicátých letech se desky Supraphonu zaměřovaly především na českou klasiku. Vycházely tituly, které mapovaly dílo Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a dalších osobností nejen české hudební scény. Tyto nahrávky připravovali přední domácí i světoví interpreti, komorní soubory i orchestry řízené významnými dirigenty.

Cenné nahrávky nahrával Supraphon i během normalizace. V té době vydával většinu české produkce. Přestože byla celá kultura pod politickou kontrolou komunistické strany, vznikalo vedle ideologických titulů také mnoho nahrávek velké hodnoty, a to zejména v oblasti klasické hudby.

Na desky zaznamenával Supraphon také známé opery. Již v roce 1949 vznikla v nahrávacím studiu Československého rozhlasu nahrávka opery Bedřicha Smetany Libuše v titulní roli s Marií Podvalovou, která pro Supraphon natočila přes sto snímků a dodnes patří do zlaté éry fondu vydavatelství. V roce 1959 byla natočena opera Prodaná nevěsta a v roce 1961 Rusalka s Miladou Šubrtovou v hlavní roli.

Klasická hudba tak zůstává po celou dobu existence Supraphonu významnou položkou jeho ediční činnosti. I dnes Supraphon vydává prvotřídní českou klasiku.

Populární hudba

Supraphonem procházeli nejznámější zpěváci české hudební scény. Kdo během své kariéry spojil s vydavatelstvím síly?

Karel Gott

Mezi nejvýznamnější osobnosti se bezpochyby řadí Karel Gott. Již v dubnu roku 1960 nahrává v Supraphonu s orchestrem Karla Vlacha své první skladby, které vychází jako EP na počátku roku 1963. Jako svou úplně první nahrávku nazpívá v anglickém originále píseň Careless Love. V prosinci roku 1963 pak nahrává pro Supraphon jeden ze svých prvních velkých hitů – píseň Oči má sněhem zaváté, kterou složili Jiří Šlitr a Jiří Suchý. U nás i v zahraničí se jí prodávají zhruba tři miliony kusů.

V roce 1965 vychází pod názvem Zpívá Karel Gott první samostatná LP deska Karla Gotta, z níž pochází písně jako Angelina, Maria nebo Jezebel. V roce 1968 pak Karel Gott nahrává hit Lady Carneval od Karla Svobody a Jiřího Štaidla a v září následujícího roku v Týnském chrámu s Komorním orchestrem Vánoce ve zlaté Praze. Nahrávka slavné písničky Zvonky štěstí, na které spolupracuje s mladičkou Darou Rolins, vzniká v roce 1984. Následně je přezpívána i do němčiny (pod názvem Fang das Licht), díky čemuž boduje i v německých a rakouských hitparádách.

Již v roce 1966 přebírá Karel Gott Zlatou desku Supraphonu pro celkově nejúspěšnějšího interpreta vydavatelství. V roce 1972 získává Stříbrnou desku Supraphonu za prodej desek v zahraničí. Stejné ocenění obdrží v následujících letech ještě čtyřikrát. V roce 1983 pak dostává další Zlaté desky – tentokrát za 20 let spolupráce se Supraphonem a za 5 milionů prodaných desek v zahraničí. K vrcholu zmiňovaných ocenění dochází v roce 1986, kdy Karel Gott přebírá Platinovou desku pro nejúspěšnějšího interpreta celé historie vydavatelství. V roce 2014 se pak stává nositelem Křišťálového lva Supraphonu za dlouhodobou a úspěšnou spolupráci, ale také jako ocenění pro nejúspěšnějšího českého zpěváka doma i v zahraničí.

U příležitosti osmdesátých narozenin Karla Gotta vydává Supraphon hned dvě speciální kolekce mapující jeho nejoblíbenější písně v průběhu šesti dekád. První nese název KAREL GOTT 80/80 Největší hity 1964 – 2019. Druhým je exkluzivní výpravný box 15CD s názvem KAREL GOTT SINGLY / 300 písní z let 1962 – 2019.

Karel Gott za déle než padesát let trvající kariéru vydal tři stovky desek a nazpíval kolem tisícovky písní. Zemřel 1. října 2019.

Wandemar Matuška

Dalším klíčovým interpretem, který začíná v šedesátých letech nahrávat pod Supraphonem, je Waldemar Matuška. Spolupráce startuje v roce 1961, kdy natáčí svou první nahrávku – českou verzi songu Souvenirs, souvenirs od amerického skladatele Cy Cobena. O tři roky později nahrává Terezu, píseň od Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra. Ta se stává velkým hitem a nic nebrání tomu, aby o rok později vyšla jeho první sólová deska Zpívá Waldemar Matuška.

V roce 1962 se koná první ročník ankety popularity českých zpěváků a českých písní, kterou organizuje časopis Mladý svět. Nejúspěšnějším zpěvákem se stává právě Waldemar Matuška, nejúspěšnější písní Láska nebeská od Jiřího Šlitra a Jiřího Suchého. V roce 1973 vydává Matuška spolu s Evou Pilarovou desku pojmenovanou právě po tomto hitu. Kromě něj na ní zní také píseň Tam za vodou v rákosí.

Později v roce 1986 natáčí Waldemar Matuška desku Jsem svým pánem. Toho samého roku se však rozhoduje se svou manželkou emigrovat do USA. Z toho důvodu album, které je již vylisováno, komunistický režim zakazuje a celý náklad musí Supraphon kvůli nařízení komunistické cenzury nechat zlikvidovat. A to těsně před jeho rozvozem do prodejen. V dubnu 2009 Matuška umírá na Floridě. U Supraphonu během své kariéry vydal 67 singlů, 14 alb a v roce 2007 také bilanční DVD, které vznikalo ve spolupráci s Českou televizí.

Marta Kubišová

V šedesátých letech začíná pod Supraphonem nahrávat také zpěvačka Marta Kubišová. V roce 1965 jde o duet s Waldemarem Matuškou Víc nechtěl by snad ani D’artagnan. Následující rok natáčí společně s Helenou Vondráčkovou píseň Oh, baby, baby. Zásadním se stává ale zejména rok 1968, kdy vzniká slavná Modlitba pro Martu, kterou vydavatelství zařazuje rovněž na první dlouhohrající nahrávku Marty Kubišové Songy a balady vycházející v roce 1969.

První náklad je úplně rozprodán, do dotisku zasahuje cenzura a místo skladeb Modlitba a Ne byly zařazeny písně Zlý dlouhý půst a Kdo ti radu dá. V roce 1970 nahrává Marta Kubišová svou poslední nahrávku před nuceným přerušením její hudební kariéry komunistickým režimem. Singl s písní Kde máš svůj dům je však kvůli rozkazu shora sešrotován. Posluchači se tak nahrávky dočkají až po roce 1989, a to prostřednictvím zpěvaččiných výběrových alb.

Dne 30. dubna 1991 začíná po dvaceti letech nedobrovolného přerušení kariéry Marta Kubišová nahrávat album Někdy si zpívám, jenž vychází na podzim. Ještě před tím, jen pár dní po sametové revoluci, dochází ke křtu alba Songy a balady, jehož první reedici vydává Supraphon poprvé v prosinci 1989, tedy přesně po dvaceti letech od původního vydání. Ke koncertnímu návratu Marty Kubišové pak dochází v červnu roku 1990, kdy vystupuje se svým recitálem v pražské Lucerně. V čestné lóži usedá prezident Václav Havel.

Kultovní písně

V hudebním archivu Supraphonu se nachází mnoho hudebních perel, které jsou díky obrovské popularitě známé i nyní napříč generacemi. V roce 1939 natáčí pod Supraphonem (tehdy nesl ještě název Ultraphon) svůj hit Jen pro ten dnešní den Oldřich Nový. Rok 1941 přináší píseň Inky Zemánkové Slunečnice, kterou natáčí spolu s orchestrem R. A. Dvorského. Pavlína Filipovská zveřejňuje v roce 1960 slavný singl Včera neděle byla. O čtyři roky později nahrává Judita Čeřovská hit Řekni kde ty kytky jsou a Josef Zima píseň Gina.

Svou první nahrávku vydává u Supraphonu v roce 1964 Helena Vondráčková. Jedná se o skladbu Červená řeka, která se stává jedním z evergreenů v repertoáru zpěvačky. Své první LP nahrává v roce 1969, jedná se o kompilaci singlů z let 1964 – 1969. První studiové album pak vydává na konci téhož roku pod názvem Ostrov Heleny Vondráčkové. O rok později vzniká i jeho anglická verze Island of Treasure.

První nahrávky Supraphonu s Václavem Neckářem vznikají v roce 1965. Nechybí mezi nimi slavný hit Tu kytaru jsem koupil kvůli tobě od Jiřího Bažanta a Vratislava Blažka. O rok později vydává u Supraphonu své první album Hana Hegerová. To později komunistická cenzura zakazuje znovu vydávat, proto další náklad vychází až v roce 1990 po sametové revoluci. V roce 1971 přichází vydavatelství s prvním albem Hany Zagorové pojmenovaném Bludička podle jejího velkého hitu Bludička Julie a také s první sólovou deskou Jiřího Korna se slavnou písní Yvetta.

V roce 1973 přichází Jiří Schelinger a skupina Faraon se singlem Holubí dům. O dva roky později nahrává Vladimír Mišík se skupinou ETC píseň Stříhali do hola malého chlapečka, která se stává titulní skladbou Mišíkova prvního alba z roku 1976. Na konci sedmdesátých let nahrává pro Supraphon Věra Špinarová. Jedná se o její největší hit – skladbu Jednoho dne se vrátíš vycházející z melodie filmu Tenkrát na západě skladatele Ennia Morriconeho.

Svou první sólovou desku vydává pod Supraphonem také legenda českého country Michal Tučný. Nahrávka Poslední kovboj se stává multiplatinovou a ze skladeb na ní naprosté evergreeny. Kdo by dnes neznal písně Poslední kovboj, Báječná ženská nebo Spím v obilí?

Jeden z vůbec nejpopulárnějších singlů české populární hudby vzniká ale až na podzim roku 1982, kdy se ve studiu Supraphonu schází duo Petr Kotvald a Stanislav Hložek, aby nazpívali píseň Karla Vágnera a Pavla Žáka Holky z naší školky. O rok později nahrává Michal David píseň Non Stop. Zatímco v roce 1984 přichází na scénu Knoflíky lásky v podání Ivety Bartošové a Petra Sepéšiho, rok 1986 patří Lucii Bílé a jejímu prvnímu studiovému albu, které je kompilací čtrnácti písniček, včetně hitů Neposlušné tenisky nebo Horší než kluk. V roce 1988 se pak objevuje kapela Oceán v čele s Petrem Mukem a jejich slavná Ráchel.

A to samozřejmě není zdaleka vše. Pokud by vás zajímaly další důležité nahrávky a skladby, najdete je zde.

V následujícím díle seriálu Z historie labelů se od hudby posuneme k mluvenému slovu. Podíváme se na divadelní hry, které Supraphon nahrával, na předchůdce audioknih i na pohádky pro děti.