Umělá inteligence nasává hudební katalogy a na jejich podkladech dokáže generovat nový obsah. Takto vzniklé skladby a nahrávky si pak mohou ukrojit velký kus koláče třeba na streamingových službách. Učí se AI i na vaší tvorbě? A jde s tím něco dělat?
V minulém díle jsme se věnovali nástrojům, které za pomoci umělé inteligence do různé míry katalyzují procesy skládání, produkce a postprodukce hudby. Některé jdou až tak daleko, že z ničeho vytvoří kompletní nahrávku, včetně textu, který je interpretován („zpíván”). Tyto nahrávky však nebyly složeny skladatelem, nazpívány a zahrány jedním či více interprety, kteří při tom nebyli nahráni a záznam nebyl mixován. Všechny tyto činnosti a kroky byly imitovány programem. Ten plnil zadání člověka (uživatele), který určil, jak má výsledná nahrávka znít, aniž by sám musel mít nadání a znalosti o tom, jak hudbu vytvořit.
Samotná aplikace je vlastnictvím softwarové společnosti, která ji vyvinula a která tak vykonává autorská práva k počítačovému programu (který je považován za autorské dílo a má autora). Zároveň je pravděpodobné, že nasátý obsah byl buď samotnou aplikací (případně softwarovou společností, která jej vytvořila) nějak uspořádán a je nasnadě, že tento studijní materiál bude chráněn jako počítačová databáze. Tyto aspekty však nejsou až tak problematické a právo s nimi pracuje již desítky let.
Máte nahrávku? A můžu ji nasát?
Aktuálně jsou často slyšet obavy, že umělá inteligence může spoustu lidí nejen v kreativním odvětví připravit o práci. Některé profese a konkrétní žánry už nyní čelí bezprecedentní konkurenci AI. Ta provádí analýzu již existujících děl, parafrázuje je, upravuje, napodobuje či imituje, čímž vytváří obsah, který se jeví jako nový a jeho předobraz není zřejmý. Každou další nahrávkou, kterou muzikanti vypustí do světa, si tak řežou vlastní větev.
Jak se ale „nasátý“ obsah do oné aplikace dostal? To se stalo při vývoji AI, které její autor dal k dispozici dostupné soubory. Tyto soubory tak musely být zkopírovány a uloženy do databáze. Je zde bez debat, že tento akt má z hlediska autorského práva povahu pořízení rozmnoženiny a AZ pro to zavádí pojem pořízení rozmnoženiny pro účely automatizované analýzy textů nebo dat.
Možnosti obrany
V autorském zákoně byly novelou z roku 2022 zavedeny zákonné licence pro rozmnožování pro účely automatizované analýzy k vědeckému výzkumu a pro účely automatizované analýzy textů nebo dat obecně. Obojí je definováno tak, že jde o pořizování rozmnoženin za účelem automatizované analýzy textů nebo dat v digitální podobě, prováděné za účelem získání informací, zahrnujících mimo jiné vzory, tendence a souvztažnosti. To znamená, že ve druhém případě mohou vývojáři AI nástrojů bez vašeho souhlasu legálně pořizovat rozmnoženiny a trénovat na nich AI. Speciální ochranou použitelnou pro tento případ je možnost si vyhradit, že si nositel práv nepřeje, aby jeho dílo (popř. záznam) bylo rozmnožováno za účelem automatizované analýzy a v případě, že jeho dílo je zpřístupněno online, že taková výhrada musí být učiněna strojově čitelnými prostředky, typicky v metadatech.
Zároveň již úřady pro ochranu osobních údajů napříč EU zahájily se společností OpenAI (provozovatelem ChatGPT) řízení ohledně nakládání s osobními údaji. V Itálii byl provoz ChatGPT dokonce po nějakou dobu omezen.
Kdo to řek – snad ne já
INTERGRAM a jeho sesterské organizace v zahraničí se také setkávají s případy, kdy výkonný umělec podepíše smlouvu, na základě které namluví určité texty a přitom se počítá s tím, že to činí pro účely trénování AI. Může se třeba stát, že je na základě „vzorku” jeho hlasu vytvořen dabing seriálu, často i o několika sériích – a odměna pro dabéra přitom nepokrývá rozsah nadabovaného materiálu, který takto vznikne, ale jen vytvoření tohoto vzorku. Rovněž v tomto případě doporučujeme větší zdrženlivost, jelikož nemůžete mít jistotu, že Váš hlas nebude v budoucnu využit ke generování obsahu bez další odměny pro Vás, nebo dokonce v rozporu s Vašimi názory.
Deepfakes
Dalším problémem jsou tzv. deepfakes, kdy AI generuje obsah, který vědomě imituje reálnou osobu. Tento fenomén je často využíván v pornografii, ale objevuje se i v hudbě. V únoru letošního roku kupříkladu v hudební branži rezonovala zpráva, že francouzský DJ David Guetta takto do své nahrávky použil hlas rappera Eminema, který se přitom na jeho nahrávce nijak nepodílel. Stejně tak se v průběhu dubna na Spotify a dalších platformách objevila “nahrávka”, která se vydávala za nahrávku umělců Drake and The Weekend. Nahrávka byla bez prodlení smazána, nicméně vydavatel těchto umělců se proti této události ostře vymezil s tím, že streamovací služby mají zásadní právní a etickou povinnost bránit šíření tohoto obsahu, který poškozuje hudební branži.
Zatímco v případě deepfake pornografie je určitě možné se bránit právem na ochranu osobnosti člověka (jelikož tato videa bez debat útočí na jeho důstojnost), u deepfake hudebních nahrávek není jisté, jak by před soudem takový spor dopadl. Případně by bylo možné se bránit i právem na ochranu proti nekalé soutěži. Samotné autorské právo však na ochranu před „deepfakováním” hudby a uměleckých výkonů žádný nástroj nezná, jelikož deepfake nelze považovat za plagiát.
Zahraniční organizace kolektivních správců se údajně setkávají i s případy, kdy výrobci zvukových záznamů požadují od interpretů předběžný souhlas s tvorbou těchto deepfakes, i když je samozřejmě jako deepfakes neoznačují. I v tomto směru je třeba na straně interpretů vysoká obezřetnost.
Je pozdě?
Je celkem pravděpodobné, že už byla AI trénována i na Vaši nahrávce. Za stávající právní úpravy však můžete zamezit, aby byl Váš obsah takto využíván znovu a znovu dalšími společnostmi. Nicméně jako o vhodné reakci v oblasti autorského práva a zároveň alespoň minimální kompenzaci za vzniklé škody lze do budoucna uvažovat o zavedení nového práva na náhradní odměnu, kterou by musely hradit buď společnosti, které k trénování AI využívaly či využívají předměty chráněné autorským právem a (nebo) ti, kteří místo hudby vytvořené člověkem používají hudbu vytvořenou umělou inteligencí, jelikož tím v podstatě parazitují na umělcích a producentech, jejich talentu a investicích. Je spravedlivé, aby firmy, jejichž komerční úspěch stojí na AI natrénované na nahrávkách nositelů práv, nahradily škody jim způsobené.
Je však na místě mít na paměti zmiňovanou možnost výhrady, dle které výrobce zakáže využití svých záznamů pro trénování umělé inteligence. Může totiž nastat situace, že již dříve provedená výhrada vyloučí výrobce z nového práva na odměnu, pokud by nárok na ni byl navázán právě na neprovedení výhrady. Principiálně je tedy výhrada možná, ale vývoj se tím zvrátit nedá. Naopak se tím můžete potenciálně připravit o odměny, budou-li v budoucnu zavedeny.
Nadějí zůstává to, co jsme psali již v minulém článku: že AI umí hledět dozadu a napodobovat, lidská kreativita je však o hledání nových cest a neotřelých vyjádření.