Zefektivnění hudební produkce a posílení lidské kreativity, nebo hrozba pro muzikanty a chaos na poli autorského práva? Názory hudební obce na umělou inteligenci se různí, ale je jasné, že AI (artificial intelligence) má potenciál odvětví transformovat. V roce 2022 bylo nahráváno na streamovací platformy až 100 000 skladeb denně. Je možné, že by se toto číslo díky novým technologiím ještě několikanásobně zvětšilo? Ve kterých oblastech může AI nahradit lidskou práci a kreativitu a kde poslouží jen pro další zbytnou aplikaci do mobilu? Přinášíme vám první ze série článků, které analyzují dopady AI v hudebním odvětví.
Umělá inteligence transformuje hudební průmysl
Umělá inteligence nachází své využití ve všech fázích hudební produkce. Algoritmy dokážou analyzovat a učit se z existující hudby, aby vytvořily nové kompozice. Stačí definovat žánr a účel a trochu celý proces korigovat. Poradí, jak poskládat akord, napíšou za vás noty, pomohou i s textem. Poté asistují během míchání a masteringu. Na koncertech mohou třeba generovat vizuály, které reagují na motivy v písních. Pomohou i v marketingu a ve vylepšování zážitku posluchače. Třeba tím, že mu nabídnou hudbu k poslechu přesně na míru.
Skládejte hudbu bez hudebního nadání
Společnost iZotope už několik let zdokonaluje software, který pomáhá v míchání a masteringu hudby. Jejich programy umí analyzovat audio do detailů a následně odstraňovat nežádoucí zvuky na nahrávkách, izolovat jednotlivé elementy a navrhovat použití ekvalizace, komprese či různých kreativních efektů. Pokud do programu nahrajete referenční nahrávku, program ji zvukově posune žádaným směrem. Hotové nahrávky samozřejmě optimalizuje pro různé typy zařízení a prostředí.
Aplikace Boomy prohlašuje, že umožní uživateli tvořit hudbu, aniž by měl jakékoliv hudební nadání a vzdělání. Web praví: „Vytvořte kompletní skladbu, i když jste nikdy žádnou hudbu nesložili. Nahrajte ji na streamingové platformy a vydělejte peníze.” V Boomy zvolíte žánr, styl a náladu a aplikace už se postará o instrumentaci, produkci, mix a dokonce i o distribuci a sdílení na sociálních sítích. Podle informací Boomy její uživatelé vytvořili už na 13 milionů skladeb. Podobné funkce nabízí třeba MuseNet, Jukebox, Magenta Studio či MuseTree. Pozadu nechce zůstat ani Google.
Umělá inteligence své místo našla i ve tvorbě textů. LyricStudio se přizpůsobí stylu vašeho psaní a pomůže vám vytvořit text písně. „Sbohem tvůrčí bloku. LyricStudio navrhuje unikátní nápady na texty, založené na Vašich tématech a zvoleném žánru” zní motto na webu. Popularita platformy prudce roste, už pomohla více než milionu textařů. Rapper Curtiss King udělal s její pomocí album, které se dostalo na špičky žebříků na iTunes. “Je to jako textařský parťák, který má super nápady, které buď použijete, nebo ne, ale nemůžete zranit jeho city,” říká tvůrkyně LyricStudio Maya Ackerman.
Funkční hudba
Své pevné místo nachází AI v oblasti tzv. funkční hudby. Jedná se o muziku, která není určena k vědomému poslechu, jde spíše o dosažení určitého kognitivního stavu. Jsou to čím dál více oblíbené playlisty podporující spánek, studium či relaxaci. Nahrávky zvuků deště, ambientní elektronické plochy či lo-fi hip-hop. Spotify playlisty Peaceful Piano, Sleep či Deep Focus maji miliony sledujících. Společnost Endel zkoumala velikost trhu s funkční hudbou a zjistila, že má na svědomí až 120 miliard streamů ročně, které mohou majitelům autorských práv generovat okolo 630 milionů dolarů.
Užití AI ve funkčním audiu může mít dramatický dopad na příjem velkých labelů a vytváří ještě více konkurenční prostředí jak pro již zavedené umělce, tak i pro ty nové. Není divu, že velké labely se snaží nezůstat v koutě. Universal uzavřel partnerství s aplikací Calm, které dodává 60minutové remixy svých skladeb upravených pro lepší stimulaci spánku. Zpěvák a hudebník James Blake dal společnosti Endel úryvky své tvorby, která za pomoci umělé inteligence udělala dlouhé zvukové plochy. Podobně s AI hudbou koketuje i kanadská hudebnice Grimes. Majors (Universal Music, Warner Music, Sony Music) podchycují i zrychlené či zpomalené verze svých nahrávek skladeb, které se stávají hity na TikToku.
Morální a právní aspekty
Použití umělé inteligence s sebou přináší mnohé právní a etické problémy. Gró umělých inteligencí totiž spočívá hlavně v analýze již existujících děl, jejich parafrázování, úpravě, napodobování či imitování, čímž vytváří díla nová. Tyto programy do sebe nasají obsah chráněný autorským právem – katalogy vydavatelství, skladby z televize, rádia či sociálních sítí – a na základě nich generují nové písně nebo třeba radí s postprodukcí. Problém je v tom, že tento “nasátý” obsah nelze již zpětně analyzovat a takto vygenerovaný obsah se chová, jako by šlo šlo o originál.
V nedávném článku britský týdeník The Economist přirovnává tento stav k příběhu Napsteru z přelomu milénia. Populární hudební platforma byla obviněna z masivního porušování autorských práv a nakonec na soudní příkaz vypnuta. Otevřela však cestu spoustě podobných programů, které zapříčinily dlouhé období pirátské hudby.
Dokud se budeme v hudební branži chovat eticky, tak by tento příběh neměl mít špatný konec, zní často smířlivý závěr debat.
Tvůrkyně a CEO LyricStudio Ackerman odlehčuje téma poznámkou o kapele ABBA, jejíž členové občas použili při skládání slovník rýmů. „Měl by slovník dostat royalties?” Argument o “demokratizaci hudby”, tj. dání možnosti lidem bez drahého vybavení, vzdělání a hudebního nadání, aby si mohli vydat svůj vysněný singl, stojí v opozici k právům jiných na jejich kompozice, které jsou bezúplatně opisovány.
Přijdou hudebníci o práci?
V hudebním průmyslu se rozhodně děje něco zajímavého. Miliony streamů a miliardy dolarů investovaných do vývoje se v následujících letech ještě určitě projeví. Lidé dostanou nové a pokročilejší nástroje, které jim zjednoduší některé úkony a pomohou generovat nové nápady. Je to také příležitost, jak uspokojit dychtivé hltače obsahu, kteří vytváří tlak na umělce, aby vydávali stále nový a nový audiovizuální materiál. Nedá se však říct, že by šlo o dystopickou noční můru, kdy hudebníky nahradí počítače.
Na březnové konferenci MUSEXPO v Los Angeles, která se pravidelně věnuje vývoji světového hudebního průmyslu, bylo toto téma umělé inteligence v hudbě nadneseno víckrát. A ačkoliv se mnohým profesionálům z odvětví rozzářily oči, když mluvili o novinkách, co AI umí, otázky na revoluci a nahrazení lidské kreativity počítači byly konejšeny vlídným úsměvem a stoickým klidem. AI umí hledět dozadu a napodobovat, lidská kreativita je však o hledání nových cest a neotřelých vyjádření. A s postupně splaskající TikTok bublinou hledání nových momentálních trendů se i velká vydavatelství začínají opět více koukat po umělcích s větším kulturním kontextem, kteří dokáží vytvářet silné vazby s fanoušky. A to AI nenabídne.
Problematice umělé inteligenci v oblasti autorského práva se budeme hlouběji zabývat v dalším díle.