Koronakrize oživila jeden ze zajímavých kulturních fenoménů, který prožíval svůj největší boom v padesátých a šedesátých letech minulého století. Zavření kin, divadel, koncertních hal, klubů a výstavních prostor vedlo pořadatele kulturních událostí k rychlé improvizaci, jejímž výsledkem je nečekaný návrat autokin. Ta začala vznikat nejen v Praze, ale po celé České republice. A zájem diváků je působivý.
Za současnou oblibu autokin přitom nemohla jen nemožnost navštěvovat klasická kina. Sledování filmů pod hvězdným nebem z bezpečí svého auta, kde rušíte křupáním popcornu či komentáři k filmu maximálně své spolucestující, je zkrátka romantika. Svou roli zde hraje samozřejmě také pocit nostalgie a retra. Kromě toho, že je takové sledování filmů bezpečné, je to také velmi pohodlné. Stačí dojet na místo, zaparkovat, naladit rádio a správnou polohu sedačky a v klidu sledovat stříbrné plátno. V některých případech organizátoři dokonce nabízí občerstvení až do vozu.
K rozšíření autokin došlo v minulém století především ve Spojených státech. Za prapředka původních autokin se pokládá kino v Las Cruces v Novém Mexiku, kde mohlo kromě diváků sledovat dění na plátně i několik aut. Oficiálně první promítání filmu zaparkovaným vozům se ale uskutečnilo 6. června 1933 v New Jersey, tedy téměř před 88 lety. Stál za ním prodavač aut a filmový fanoušek Richard Hollingshead.
Největší popularitu zažívala autokina na konci padesátých a v první polovině šedesátých let. V roce 1958 byly po celých Spojených státech čtyři tisíce autokin. Aby se odlišila od konkurence, využívala některá autokina nejrůznějších triků. Kromě parkovacího místa pro auta byla v areálu kin i dětská hřiště, rodiny mohly posedět na piknikových lavičkách nebo se podívat do malé ZOO. Některá kina se snažila zapůsobit dopravními prostředky, pro která vyhrazovala parkovací místa. Na filmy tam mohli koukat i piloti z malých letadel, helikoptér či horkovzdušných balónů. Některých promítání se účastnili samotní herci a zvaly se i hudební skupiny, které hrály před promítáním.
Autokina se stala zkrátka fenoménem doby. Jedno z největších na světě se nacházelo v Copiague v New Yorku. Na ploše čítající přes 29 hektarů nabízelo parkovací místa pro 2500 vozidel. Návštěvníci se mohli občerstvit v restauraci, děti si mohly pohrát na dětském hřišti. Areál nabízel rovněž vnitřní klasické kino pro 1200 diváků. V areálu jezdil vláček, který pomáhal překonávat dlouhé vzdálenosti mezi jednotlivými atrakcemi.
Na konci šedesátých let začíná zájem o autokina klesat. Přicházejí barevné televizory, vznikají videopřehrávače a videopůjčovny. Lidé mají stále více možností, jak si užívat filmy z pohodlí domova. V sedmdesátých letech navíc přichází energetická krize, která vede k zavedení letního času. To má pro autokina fatální důsledek, protože kvůli pozdějšímu stmívání musí promítat o hodinu později. Rodiny s dětmi ale nechtějí jezdit na filmy, které začínají v deset večer. Autokina tak přestávají vynášet a jejich majitelé prodávají pozemky developerům. Ti na místech, která dříve hostila každý večer desítky filmových fanoušků, staví kanceláře.
Samozřejmě, že několik autokin přežilo i příchod nového tisíciletí, nicméně se stala záležitostí spíše pro filmové fajnšmekry nebo milovníky retra. Na jejich původní slávu se nikdy nepodařilo navázat. První velký rozmach autokin přichází až v roce 2020 v souvislosti s pandemií koronaviru. A lídrem se stává překvapivě Evropa. Pozadu nezůstává ani Česká republika, kde autokina vznikají nejen v Praze, ale také v menších městech. Pardubice umístily své autokino do areálu dostihového závodiště, Brno na výstaviště a Ostrava do industriálního prostředí Dolních Vítkovic. Jedno z autokin se nachází dokonce v areálu Jaderné elektrárny Dukovany. V plzeňském DEPO2015 budou moci fanoušci z aut sledovat zápas místní Viktorky se Spartou. Z aut si můžeme užívat i divadelní představení a koncerty. Pro auta zahrály kapely Vypsaná fixa, Mirai či PSH. A na nezájem diváků si organizátoři rozhodně nemohou stěžovat.
Otázkou však zůstává, jaký osud čeká autokina poté, co odezní veškerá vládní opatření proti koronaviru. Mnoho klasických kinosálů a multikin už opět vítá filmové fanoušky. Byť musí dodržovat přísná hygienická opatření, věci se pomalu vrací k normálu. Svůj současný autokoncept ukončil už festival Art Parking, který slibuje další projekty, avšak už bez automobilů. Jiná autokina mají naopak ambici fungovat minimálně během léta.
Nejspíš by bylo pošetilé předpokládat, že přežijí všechna autokina, která vznikla v době koronakrize. Očividně se však jedná o kulturní fenomén, který si stále umí najít své fanoušky a není jich málo. Je možné, že počáteční okouzlení a pocit nostalgie brzy opadne, současný boom autokin se ale zapíše do historie kinematografie. Vždyť se svého vůbec prvního autokina v historii dočkal dokonce i Írán.
