Letopočty končící čtyřkou mají v české hudbě svůj zvláštní význam. Často se vážou s narozením, úmrtím, či vytvořením stěžejního díla nejvýznamnějších českých skladatelů. Už sto let si tak každou dekádu připomínáme naše hudební velikány Rokem české hudby. Není to však pouze o hledění do minulosti a o klasice. S heslem Hudba jsme my letos akce zve k oslavě všech žánrů od lidové hudby přes jazz až po alternativu. Od proslulých oper až po nová nekonvenční hudební spojení – rok 2024 nabídne mnoho příležitostí k oslavám.
Smetana200
V čele oslav se ocitá projekt Smetana200, zohledňující dvousté výročí narození zakladatele české moderní hudby. Národní divadlo moravskoslezské při té příležitosti uvede všech osm dokončených Smetanových oper. Ty budete moci zhlédnout i v Divadle Josefa Kajetána v Plzni, které jich samo nastuduje pět. V brněnském Národním divadle proběhne koprodukční premiéra Dalibora a na Smetanovy narozeniny v březnu budete moci zažít galakoncert v Praze. Chystá se také rekonstrukce nedokončené opery Viola. Nejčastěji budete moci slyšet cyklus symfonických básní Má vlast, a to od původní symfonické verze přes úpravy pro různá instrumentální obsazení až po scénická baletní ztvárnění.
Od Suka po Kryla
Na čtvrtý leden připadlo sto padesát let od narození skladatele a houslisty Josefa Suka. Sukovy kompozice zahrnují symfonie, komorní hudbu a instrumentální skladby, které jsou ceněny pro jejich hloubku, lyrický výraz a národní charakter. Jako spoluzakladatel a druhý houslista prestižního Českého kvarteta odehrál za život asi čtyři tisíce koncertů po celé Evropě. Čtyřka figurovala i v životě jeho tchána a učitele Antonína Dvořáka, od jehož úmrtí prvního května uplyne sto dvacet let. Všichni známe Novosvětskou symfonii, ale věděli jste, že nechybělo mnoho, aby se český rodák stal autorem americké hymny? Sto sedmdesát let pak v červenci uplyne od narození Leoše Janáčka, jehož dílo Její Pastorkyně letos slaví sto dvacet let. Svá jubilea neslaví pouze klasikové. Jiří Šlitr by letos oslavit rovných sto a Karel Kryl osmdesát.
Nabitý kulturní kalendář
Během celého roku 2024 se uskuteční nejen řada koncertů připomínajících zmíněná výročí, ale také množství akcí, kde se hudba stane součástí výstav, přednášek či filmových projekcí. Rok české hudby již zahájil novoroční koncert České filharmonie pod taktovkou Jakuba Hrůši. Ve dvou Dvořákových skladbách se jako sólista představil houslový virtuos Jiří Vodička. Těšit se tradičně můžeme také na festivaly Dvořákova Praha, Janáček Brno či Pražské Jaro, které zahájí Berlínská Filharmonie Mou vlastí. Zásadní bude Smetanova Litomyšl, která celou akci iniciovala. Čtyřkové oslavy uzavře prosincový Týden české hudby v New Yorku.
Beats for Smetana
Projekt má za cíl poukázat na šíři a pestrost všech žánrů hudby. „Jako každý rok se moc těším na festival Metronome. Dále doufám, že vznikne projekt Beats for Smetana a cover verze hudby Bedřicha Smetany od Dominika Gehringera v žánru elektronické hudby na festivalu Beats for Love. Jako milovník filmové hudby se těším na další ročník festivalu Soundtrack Poděbrady, který bude letos zaměřen na to nejlepší z filmové hudby Karla Svobody. A moc se mi líbí nápad mého oblíbeného festivalu United Islands spojit alternativní hudbu s propagací klasiků české vážné hudby,“ zve kreativní ředitel Roku české hudby Aleš Březina.
Světlo světa spatří také několik publikací včetně té od Pavla Kosatíka, která vyjde na přelomu března a dubna. Česká televize pak natáčí o Smetanovi celovečerní film.
Myslí se i na budoucnost
Ministerstvo kultury v roce 2024 rozděluje 200 milionů korun mezi příspěvkové organizace a další žadatele na Rok české hudby a projekt Smetana200. To se týká i hudební kanceláře SoundCzech, která otevřela řadu výzev, které mají podpořit hudební umělce a další profesionály v jejich kariérách. „Žádat mohou o podporu hudebníci, hudební profesionálové jako promotéři, manažeři, booking agenti, hudební novináři, provozovatelé klubů, ale také festivaly i kluby. Nově chceme oslovit také soudobou klasickou hudbu a scénu gamingové hudby,“ říká Radek Pavlovič ze SoundCzech. RČH tak nabídne velkou pestrost, kterou současná česká hudební scéna nabízí. Představení budou mladí začínající interpreti, kteří již zaznamenali úspěchy jak v oblasti klasické hudby, tak i v jiných žánrech. „Rok české hudby je pro nás speciální především v tom, že můžeme naše projekty posunout o kus dál. Otevřeli jsme výzvy, které podporují vznik nové tvorby ve spolupráci se zahraničními partnery, zahraniční koncerty i turné, ale i účast na konferencích nebo inovativní projekty v hudebním světě. A právě díky Roku české hudby si můžeme dovolit nabídnout zájemcům vyšší finanční podporu než v minulosti,” vysvětluje Pavlovič.
Bilance
Rok české hudby je vždy příležitostí ohlédnout se a zhodnotit, co se v předešlé dekádě v hudbě změnilo. „Nesmírně se zprofesionalizovala a naučila se prosazovat v mezinárodním měřítku, počínaje Českou filharmonií přes mezinárodně nesmírně úspěšné skladatele jako je Miroslav Srnka až po hvězdy alternativní scény jako např. Ivu Bittovou,” říká Březina. Zároveň se daří stále více propojovat světy vážné a nevážné hudby. „Myslím, že se to daří tak dobře, že za chvíli toto dávno překonané umělé dělení zcela zmizí z veřejného povědomí a zůstane jen zájem o hudbu,“ dodává. „Stále větší počet kreativních lidí přichází s novými a novými projekty,” chválí si Pavlovič.