Jaké mám povinnosti vůči INTERGRAM, pokud chci do své provozovny umístit rádio nebo jiný přístroj k přehrávání hudby či televizního přenosu? Kdy se stávám uživatelem chráněného obsahu? A v jaké chvíli musím začít řešit licence? V dalším dílu seriálu INTERGRAM JEDNODUŠE jsme se zaměřili na uživatele a tzv. veřejné produkce.
JSEM UŽIVATELEM?
Problém může přijít hned s tou základní otázkou. Jsem vlastně uživatel a jsou pro mě tudíž rady v tomto článku relevantní? Uživatelem je ten, kdo užívá předměty ochrany – tedy díla, výkony a záznamy. Ty může užívat soukromě nebo veřejně. Osobní užití je pouze pro osobní potřebu, případně pro pouštění v rodinném kruhu nebo s partou přátel. Veřejné užití je zpřístupňování těchto předmětů ochrany veřejnosti – tedy v místě, kam může kdykoli kdokoliv přijít. V tomto případě je nezbytné, aby uživatel získal odpovídající oprávnění pro tuto činnost.
CO JE MYŠLENO SPOJENÍM VEŘEJNÉ PRODUKCE?
Jakékoliv zpřístupňování hudby, videoklipů či jiných zvukově obrazových záznamů ve veřejném prostoru, pokud se nejedná o užití pro soukromé účely. Typickými příklady jsou reprodukovaná hudba či televizní přenosy v restauracích, barech, obchodech, posilovnách či v prostředcích veřejné dopravy. Pokud vlastníte kavárnu (nebo jinou provozovnu) a pouštíte v ní hudbu, jedná se o veřejnou produkci a musíte brát v potaz, že bez předchozího udělení oprávnění je takové sdělování veřejnosti zakázáno.
KDY MÁM ZAČÍT ŘEŠIT LICENCE?
K jakémukoliv veřejnému užití je zapotřebí licence, kterou lze získat prostřednictvím kolektivního správce. Ta uživateli umožňuje použití nahrávek z celého světa – od Beatles po Olympic – na veřejnosti v rámci podnikání. Uživatel má ze zákona povinnost veřejné užití jakéhokoliv záznamu či výkonu ohlásit předem, aby mohla být stanovena odměna pro nositele práv.
ZAPLATIL JSEM KONCESIONÁŘSKÝ POPLATEK. TO NESTAČÍ?
Nestačí. Provozovatel je skutečně povinen platit koncesionářský poplatek za každé rádio či TV, které v provozovně používá, nicméně tento poplatek je určen Českému rozhlasu a České televizi jako veřejnoprávní službě na jejich činnost a problematiku autorských práv vůbec neřeší. Proto je nutné vedle něj řešit i licence od kolektivních správců.
PROČ MÁM PLATIT KOLEKTIVNÍM SPRÁVCŮM A NE PŘÍMO UMĚLCŮM?
Kolektivní správci zajišťují pro autory, výkonné umělce a výrobce výběr odměn za veřejné užití jejich děl, výkonů a záznamů. Odměny jim následně rozdělují na základě rozúčtovacích řádů. Veřejné užívání děl, výkonů a záznamů totiž dosahuje takové intenzity, že by samotní umělci neměli šanci monitorovat užívání svých předmětů ochrany, natož takové užívání administrovat. Nesnesitelně byrokraticky náročné by to bylo také pro uživatele, kteří by museli uzavírat smlouvu s každým umělcem, kterého by chtěli ve své provozovně pustit (a že jich je na každé nahrávce několik).
MUSÍM ZAŘIZOVAT LICENCI U KAŽDÉHO KOLEKTIVNÍHO SPRÁVCE ZVLÁŠŤ?
Není třeba. Dne 1. 1. 2018 bylo totiž vytvořeno jednotné kontaktní místo pro oblast veřejných produkcí při OSA, které funguje s pověřením dalších kolektivních správců (INTERGRAM, DILIA, OOA-S a OAZA). Nyní tak stačí uzavřít pouze jednu licenční smlouvu za všechny zmiňované kolektivní správce, kterou vyřešíte licenci od autorů hudby, textu, interpretů, výrobců, scénáristů, režisérů atd. Licenci je možné získat jednoduše na e-shopu. Pokud byste potřebovali jakékoliv další informace k nákupu licencí, můžete kontaktovat zákaznické centrum OSA.
KDY NEPOTŘEBUJI LICENCI OD INTERGRAM?
Licenci od INTERGRAM nepotřebujete, jestliže se jedná o živou hudbu, tedy koncert či jiná živá vystoupení. Nicméně je nutné získat licenci od autorů hudby či textu prostřednictvím OSA.
PROČ MUSÍM PLATIT ZA HUDBU V OBCHODECH, KDYŽ K NIČEMU NENÍ?
Existuje mnoho studií hovořících o opaku. Dnes je již téměř jasnou věcí, že hudba v provozovnách výrazně ovlivňuje náladu, chování a ve finále tak i celkovou útratu zákazníků. U velkých nákupních center bývá reprodukovaná hudba dokonce pevnou součástí marketingové strategie dané značky. Některé řetězce vytváří i vlastní rádia. Hudba ovlivňuje emoce lidí, a to i v případě, kdy zákazníkovi přijde, že ji vlastně nevnímá.
Pozitivní vliv hudby dokládá také průzkum společnosti Kantar zaměřený na monitoring provozoven, který si nechal INTERGRAM vypracovat v roce 2020. Ten ukázal, že naprostá většina provozovatelů vnímá pozitivní vliv hudby na atmosféru a na zákazníky. Velká většina provozovatelů (více než 80 %) dále udává, že hudba zlepšuje pracovní výkon zaměstnanců.
